AGRESE
 
O agresivním chování psů bylo napsáno již hodně článků. Z tohoto důvodu bych napsal jen o nejčastějších poruchách chování mezi které patří: 
 
 
- dominantní agresivita (1.)
- agresivita vůči psům (2.)
- agresivita vůči dětem (3.)
- agresivita vůči cizím lidem (4.)
- strachová agresivita (5.)
 
Pokud se vrátíme v historii na počátek všeho, tak zjistíme, že určitá agresivita chování psů je a byla přirozené, jen v dnešní době se snažíme přirozené chování psů potlačit a psa upravit k obrazu svému, ale abychom se vrátily k agresivnímu chování psů, které je pro nás nežádoucí a nepřípustné.
 
 
 
 
 
1) Dominantní agresivita 
 
Dominantní agresivita není zcela přesný název pro vysvětlení problému, který s ním je označován. Žádný pes není agresivní z důvodu že je dominantní. Dominantní chování psů se nechá jen velmi složitě vypozorovat a nejde o určitém jedinci na 100 procent říct že je dominantní nebo submisivní. K tomu, abychom mohli posoudit dominantní chování, potřebujeme dva jedince u kterých budeme sledovat jejich vztah. Pokud je jedinec v této situaci dominantní, tak to neznamená, že bude dominantní i v ostatních případech, vždy záleží na vztahu mezi jedinci.
 
Pokud přeneseme dominantní chování do vztahu pes/člověk, nebo ještě přesněji rodina kde pes žije, tak můžeme označovat termínem, dominantní agrese, takové chování, kde pes zaujme vůči nějakému členovi rodiny dominantní postavení a následně si agresivními projevy toto postavení hájí. 
 
Ale vždy je potřeba si uvědomit že nejčistší chyby děláme my a to jsou: 
- pes dostává potravu jako první, nebo má celodenní přístup k potravě a v neomezené míře 
- pes je při příchodu lidí domu zdraven jako první
- pes vychází jako první na vycházku a z vycházky člověk jde až za ním.
- pes má nejlepší a nejvíc pohodlné místo k odpočinku  
- dominantní jedinec také začíná a ukončuje tělesný kontakt 
 
Toto nejsou všechny body dominantních projevů ale pokud se zamyslíme tak kolik z Nás dělá takové chyby. Náš pes má celý den přístup k potravě, při příchodu domu pozdravíme první našeho psa než naše lidské členy rodiny, nebo psa hladíme jen když on přijde. Pokud takové chyby děláme, tak je tu možnost, že se dočkáme toho, že náš miláček se začne projevovat agresivně a pak bude potřeba vyhledat odborníka který má zkušenosti s převýchovou psů. Takový člověk nám vysvětlí co a jak děláme špatně a pak už je jen na nas, jestli takové zásady budeme dodržovat. Podle mne by bylo dobré začít už od štěněte, dodržovat určité zásady a předejít tak dominantnímu chování Našeho psího mazlíčka.
 
 
 
2.) Agresivní chování vůči ostatním psům
 
Toto je velice citlivé téma, jelikož jako první je potřeba se zamyslet nad tím jaké plemeno vlastníme a jaké je přirozené chování těchto jedinců, jelikož každé plemeno bylo šlechtěno za určitým účelem a my lidé se snažíme takové plemena předělat k obrazu svému a potlačit jejich přirozené chování.
 
Tudíž je asi na místě, probrat agresivitu vůči ostatním psům obecně, ale nelze říct že kvalitní socializací dosáhneme u všech plemen 100 procentní výsledek.
 
Takže jak rozdělujeme agresivní chování vůči psům:
 
- agresivita na cizí psy
a) intrasexuální  agresivita, projevuje se u samců, kteří už dosáhly puberty a je směřovaná vůči jiným samcům, u více než 55% na tuto agresi zabírá kastrace a pokud se ke kastraci připojí ještě kvalitní výcvik tak máme možnost dosáhnou skoro 100 % výsledku.Ale také v těchto situacích máme možnost se kastraci vyhnout a v těchto situacích se snažit pozornost psa soustředit na sebe a tím takovým situacím předejít.
b) agresivita ze strachu  jedná se agresivitu, která se může vyskytovat u psů i fen v jakémkoliv věku. Tento druh agresivního chování může mít hodně důvodu např. špatné zkušenosti, nebo socializační problémy. Tuto poruchu rozpoznáme postojem a výrazem psa. Pes zaujme typický obraný postoj a snaží se skrýt před druhým psem, většinou je postoj psa zmatený. V této situaci by kastrace neměla žádný efekt ale naopak je potřeba aby pes prošel výcvikem, nebo aby se psovod naučil psa ovládat snažil se jeho reakci a pozornost měnit pomocí hry a pamlsku pokud k takovému projevu dojde tak v žádném případě není na místě psa litovat ba naopak je na místě psa usměrnit třeba trhnutím vodítka 
c) a teritoriální agresivita tento druh agresivity se častěji vyskytuje u psů než u fen ale ne vždy to tak je , může být zaměřené vůči všem psům, nebo lidem. Většino se takto psi začnou projevovat v prostředí jim velice známém. Na tento druh agresivity nepomůže kastrace a ani léková terapie,postoj psa v této situaci je jednoznačně útočný. V této situaci je doporučován kvalitní výcvik mimo teritorium psa, velice důležitá je ovladatelnost psa a postoj psovoda. U společně žijících jedinců se většinou takto začne projevovat mladší jedinec a nejčastější spouštěcí mechanizmus je pozornost majitele, přítomnost krmiva a oblíbené hračky. V takovéto situaci je velice důležitý postoj majitele, který musí posoudit, který ze psů je dominantní a toho upřednostňovat. V některých případech nám muže pomoc kastrace, ale nesmíme zapomínat na pravidla kastrovat zvíře v hierarchii nejníže postavené, případně zvířata všechna.
 
 
 
3.) Agrese vůči dětem
 
Toto je velice velký problém a z vlastní zkušenosti Vím, že se tato porucha chovaní vyskytuje docela často, ale kde je chyba a co děláme špatně?
 
Také nás napadne otázka když pes jednou zaútočí na dítě "Udělá to znovu"? Myslím si, že pokud budeme dodržovat určitá pravidla, tak k takovým situacím ani dojít nemusí.
 
Popíšeme si dva nejčastější druhy  agresivity vůči dětem.
Agresivní chování způsobené strachem  - v tomto případě může být projev veden vůči všem dětem, nebo jen na jednoho jedince. Strach z dětí se nechá odstranit ale pokud takovou situaci řešíte, tak bych doporučil se obrátit na někoho zkušeného, kdo Vám poradí jak máte dál postupovat.
 
Jako druhou příčinu lze určit situaci, kdy si pes připadá dítěti nadřazen - když nastane taková situace a pes se začne projevovat agresivně, tak to většina rodičů vzdá. Přotom ale stačí, aby jsme naše děti začali před psem upřednostňovat a pes by se měl učit samostatnosti. Také je dobré dítě zapojovat do výcviku psa. Pokud pes dítě poslechne tak je dobré, když ho dítě odmění pamlsky. 
 
 
4.) Agresivita vůči lidem 
 
Se nechá rozdělit na určité skupiny :
 
Teritoriální agrese, kde si jedinec brání jemu velice známe prostředí = byt, zahradu či místo kde je často na vycházce. Tato agrese je u některých plemen přirozená a je potřeba už při zvažování, že si pořídíte psa, přemýšlet co od něj očekávám a zda chci psa na hlídání, nebo jako společníka, nebo sportovce, který s námi bude sportovat. 
 
Jako další agresi by jsme mohli zmínit obranou agresi, která může být způsobena strachem po negativní zkušenosti s člověkem a nebo negativním stimule způsobeným cizím člověkem.
 
 
5.) Submisivní agrese
 
Nejčastější porucha je tzv. strachová agrese, ale tento název není až tak úplně správný lepší pojmenování je submisivní agrese. Počáteční submise se promění v submisi a strach a nakonec v submisi a agresi. Když pes zaútočí, je vždy agresivní, pes tak většinou reaguje když je, obrazně řečeno zatlačen do kouta, ze kterého není uniku. Tento druh agrese je opravdu složité odstranit a proto je dobré vyhledat odborníka, který Vám vše vysvětlí. V tomto případě stačí jedna malá chybička a Vaše jednání může mít fatální následky.
 
 
Také by bylo namístě abychom si popsaly druhy strachu.
 
Strach můžeme rozdělit na dva hlavní faktory:
- prvním z nich je genetické založení jedince, ten vyvolává strach z nebezpečného prostředí z ostatních predátorů a také velice ovlivňuje povahové vlastnosti daného jedince
 
- jako druhý faktor strachu jsou negativní zkušenosti získané během života, jako jsou například časté trestání psa. Většina psů projevuje svůj strach na Silvestra, kde je všude kolem nich rámus. Ale jak správně se strachem pracovat - není dobré psa uklidňovat, chlácholit. Lepší je psa ignorovat a jeho projevy strachu přehlížet, nebo včasně odvézt pozornost. 
 
O Agresivním chování toho bylo a je napsáno hodně, každý kdo se věnuje psům, má na určité situace jiný náhled. Potřeba je, si z každého článku co kde najdete, vzít poučení a pokud si nevíte rady, tak je dobré, vždy vyhledat odborníka, který Vám poradí .
 

Vytvořeno za spolupráce s Richardem Kaudlem, Bull azyl Čáslav.